Alpy: Jezero Federa s vodním buvolem

Jezero Federa je jedním z nejvyhledávanějších vysokohorských jezer v Dolomitech - a podle toho to u něj taky tak vypadá. Franz Hauletneir ve svém průvodci tvrdí, že milovníci Dolomit tuto túru podnikají alespoň jednou ročně. Řekla bych, že se asi spletl, a myslel milovníky masové turistiky. Jezero je pěkné, ale ne ohromující. Výhledy krásné, ale ne fascinující. A když se škrábete půl dne do kopce se zhruba kilometrovým převýšením a pak dorazíte k docela obyčejnému, řasami zarostlému jezeru do kterého před vašima očima močí krávy a na jehož břehu stojí horská chata, před kterou je to jako na Václaváku, říkáte si - nedělal si ten Franz srandu?

---

Nejbližší město: Cortina d´Ampezzo

Trasa: parkoviště nad Lago di Pianozes - Malga Federa - Rifugio Croda da Lago - Lado d´Aial - výchozí parkoviště

Čas: 6-8 hodin

Převýšení: cca 900m

Náročnost: namáhavá

Exponované úseky: ne

Děti: ano

Pozn.: okružní trek

Ne, že by jezero nebo okolní krajina nestály za shlédnutí. To zase jo. Ale dřina při výstupu (i utrpení při sestupu!) je neúměrná výslednému zážitku. Asi proto sem tolik lidí jezdí jeepem. Ten si můžete pronajmout na parkovišti nad jezerem Pianozes. Parkoviště je zadarmo (srpen 2017). Jízda až k jezeru vás vyjde tuším na 15 nebo 20 eur a musíte zaplnit aspoň čtyři místa v jeepu. Jenom na Malga Federa je cena nižší, myslím 10 euro - z této horské usedlosti už je to k jezeru relativně kousek a zhruba 200m převýšení. Vědět, co mě čeká, možná bych těch 10 eur oželela. Nebo celou tuhle túru.

Pokud se však rozhodnete jít pěšky jako my, od již zmiňovaného parkoviště vyrazíte nahoru po asfaltce, na rozcestí mírně vlevo. Stezkou vedoucí vpravo se večer vrátíte. Po dost nezáživné silnici pak budete stoupat pár hodin, než dorazíte na louky u Malga Federa, kde se asfalt změní v prašnou cestu. Odtud vám poprvé nebudou bránit stromy v krásných výhledech na horské skupiny Sorapis a Cristallo. V horské chatě se můžete občerstvit, venku je i posezení přímo u průzračného potoka.

Od Malgy je to k jezeru Federa ještě zhruba půlhodina až hodina cesty. Spíš hodina - po předchozím výstupu jsme už sotva pletli nohama. Cesta naštěstí vede lesem, takže se nemusíte bát, že by na vás celou dobu pražilo slunce. Po zdolání posledního úseku se před vámi otevře další zelená pastvina, odkud už je to k jezeru opravdu kousíček.

Za pastvinou se cesta stáčí prudce vpravo a z dálky už můžete slyšet křik lidí a bučení krav. Dorazili jste do cíle.

V chatě se za klasické vysokohorské ceny můžete občerstvit, nabízí širokou škálu jídla i pití. Koupání v jezeře během pastevecké sezóny moc nedoporučuju, krávy si z něj udělaly veřejné WC a bylo dost špinavé i na pohled, oproti průzračným alpským jezerům je to docela nepříjemný šok. Pokud si chcete užít trochu klidu, obejděte si jezero zleva, pod úbočím Croda da Lago. Odlesky modré oblohy zamaskují žlutohnědou vodu a ani ti turisté nebudou tolik slyšet.

Globalizace světem vládne. Místo Milky vodní buvol.

Z odlehlého konce jezera působí krajina idylicky, ale nenechte se zmást.

Zpátky k autu vyrážíme po lesní stezce č. 431, směr Lago d´ Aial. Sestup je nekonečný, stezka docela dobře schůdná, ale po celém dni už cítíme pod nohama každý kamínek. Aspoň nás doprovází výhledy na Cortinu a horskou skupinu Cristallo. Túra k jezeru Federa nebyla špatná, ale čekali jsme od ní víc.