Bosna: Nádherný Štrbački Buk

Už nikdy neuvěřím internetu. Ten příspěvek na tripadvisoru psal asi nějakej zahořklej Chorvat. Protože ne, NE, SLYŠÍTE MĚ VŠICHNI? ŠTRBAČKI BUK NENÍ HEZČÍ Z CHORVATSKÉ STRANY. (Foto níže: Bosna).

---

K vodopádu tvořícím hranici mezi Bosnou a Chorvatskem se pokouším dostat už několik let. Chtěla jsem ho stihnout při cestě z Chorvatska i Rumunska, vždy marně. Ale když letos konečně přijíždíme na parkoviště a vidíme, že cesta k vodopádu se zvedá kamsi vysoko do kopců, je mi jasné, že je něco hodně špatně. Stanuvši na vyhlídce vysoko nad vodopádem na chorvatské straně propadám slzám a zoufalství, protože ne, já ho chtěla fotit z opačného břehu.

Aby bylo jasno - mezi oběma státy samozřejmě panuje přísná hraniční kontrola, a tak je nemožné řeku jen tak přeplavat. (Ano, samozřejmě, že jsem nad tím přemýšlela :D). Přes nejbližší most s legálním hraničním přechodem je to na správný břeh 54 kilometrů.

Takže, aby nikdo nebyl za vola jako já: 2x foto níže je pohled z chorvatské strany. A jo, je pěkný, ale...

Mé slzy neberou konce, ale můj M. je (aspoň v tuto chvíli) ten nejúžasnější chlap na světě a těch 54 kilometrů do Bosny se mnou jede. V národním parku Una je živo, vstupné stojí pár eur. Vodopád je boží. Prostě boží. Pobíhám podél řeky se stativem a juchám jak malé dítě.

Pohled z bosenské strany:

Nezbývá než doufat, že jednou budou obě země natolik přátelské, že na Uně postaví most, aby se lidé mohli pokochat vodopádem z obou stran.

Celou dovolenou končíme stylově na bosenské benzínce, která má na dveřích parádní piktogramy. Asi je tu bezpečno.



Brzy ahoj u dalších dobrodružství!