Island: Nahlédnutí do Reykjavíku a rozloučení s Islandem
Ráno se nikam nehoníme; naše letadlo odlétá až večer. Poněkud
vyhladovělí balíme stan a vyrážíme směr Reykjavík. Problém je, že jsme
si moc nepozjišťovali, co že tam vlastně stojí za pokoukání, takže
nakonec parkujeme kus od centra a jdeme omrknout Hallgrímskirkju,
jedinou stavbu zanesenou do cestovního plánu.
Je to skutečně monstrózní kostel. Zevnitř už působí obyčejnějším dojmem. Jdeme se pak projít ještě do centra, okukujeme obchody a drahé restaurace.
No a je to tady, další dobrodružství končí. Vím, že se sem určitě jednou vrátím, ale jiné kouty planety už volají. Co to bude příště, Kanada, Kyrgyzstán, Jižní Amerika? Uvidíme.
Je to skutečně monstrózní kostel. Zevnitř už působí obyčejnějším dojmem. Jdeme se pak projít ještě do centra, okukujeme obchody a drahé restaurace.
Odpoledne
na benzínce umýváme auto a jdeme se projít po pobřeží i do Keflavíku,
ale nějak to nestojí ani za vyfocení. Trochu se obáváme vracení auta,
aby zase neměli nějaký problém, ale tentokrát jde naštěstí všechno
hladce. Na letišti je ještě docela mrtvo a čeká nás zde poslední
překvápko - mimo pár kovových sedadel nemají v odbavovací hale vůbec nic
na sednutí. Přidáváme se tedy k dalším turistům lebedícím si na
podlaze. Aspoň je tu čisto a docela teplo. A zásuvky! Podmínky na
letišti dokládá docela výmluvná cedule:
Po
odeslání zavazadel už jde vše hladce. Jen ještě malá poznámka - pokud
máte krosnu, pošlou vás odbavit zavazadla do speciálních/nadměrných, ale
žádné strachy, je to jen formalita a navíc si v okýnku můžete
prohlédnout, jak vypadá vaše zavazadlo pod rentgenem. V bezcelní zóně si
jdeme projít suvenýr shopy a kupodivu konečně nacházíme pár vkusných
věcí, které si odvážíme domů. Po téhle magnetce je pojmenován i tento
blog.
No a je to tady, další dobrodružství končí. Vím, že se sem určitě jednou vrátím, ale jiné kouty planety už volají. Co to bude příště, Kanada, Kyrgyzstán, Jižní Amerika? Uvidíme.
Komentáře
Okomentovat