Norsko: Národní parky Jotunheimen a Rondane

února 10, 2020

Norsko: Národní parky Jotunheimen a Rondane

Ráno se teploměr zasekl na 6°C a už se nehne. Na červenec dobrý. Kvůli nepřízni počasí rušíme i túru nad Gjende - mraky jsou tak nízko, že bychom z toho nic neměli. Jako útěchu aspoň potkáváme obrovské stádo sobů, na malý okamžik dokonce vylézá sluníčko.

Píši obrovské stádo a vy jich vidíte jen pár - jde o to, že sobi byli hrozně daleko, foto výše je foceno teleobjektivem 300mm. Kdybych tam nechala celek, uvidíte jen spoustu nevzhledných teček v dáli.

A zde je hřeben Knutshoe, za kterým z mraků vykukuje stěna Bessegenu.

Pro srovnání - v červnu 2016 to tu vypadalo úplně jinak. Blankytné nebe, sníh, pomalu se zelenající kopce...

Ale zpět do reality. Přes Jotunheimen bychom se měli ještě za pár dní vracet západnější cestou, takže nezbývá než prosit severské bohy, aby nám poslali lepší počasí.

Silnici blokují ovce. Klasika.

Na polární den je tu poněkud tma...

Jdeme alespoň na kratší procházku do kopců. Netuším kde, prostě sjíždíme ze silnice, parkujeme u posledního stavení a vyrážíme krmit komáry.

Odpoledne ještě hledáme vodopád, ale místo něj nacházíme super kaňon.

K večeru přijíždíme do národního parku Rondane a jdeme na tříhodinový trek k dalšímu kaňonu. Opodál stojí Peer Gynt-hytta, kde lze přespat.

Nejdřív to bereme zkratkou, ale málem končíme v místní bažině, takže honem zpátky na cestu. Na Norsku je úžasné, že každý park má úplně jiný krajinný ráz. Tady se procházíme po náhorní plošině obrostlé lišejníkem.