Norsko: Noční přejezd přes větrné mosty až pod Oslo

Konečně se dostávám k cestopisu o mém oblíbeném Norsku! Jak jsem již psala v úvodu, tuto fantastickou zemi jsem navštívila třikrát, takže tento cestopis bude sdružovat všechny naše zážitky od jižně položeného Osla až po chladnou Senju daleko za polárním kruhem. Následujících dvanáct dní strávíme na cestě jižní polovinou Norska, kdy vykonáme okružní cestu po nejkrásnějších národních parcích a dalších přírodních zákoutích.

---

Pro začátek vám nabídnu pár možností, jak se vlastně do Norska dostat. Pokud chcete pouze na jih, nejrychlejší a i relativně nejlevnější varianta je vychytat nějakou akční letenku - a za tisícovku až dvě se můžete hezky klepat zimou někde u Osla. Jelikož my jsme ale rozmazlánci, co bohužel nemají čas dva měsíce stopovat nebo čekat, až pojede autobus (o autopůjčovně v Norsku radši ani nemluvím, to je jiná cenová), a co potřebují auto minimálně k tomu, aby si v něm přes autonabíječku mohli pravidelně dobíjet foťák, nejvíc tu budu propagovat cestu vlastním autem. Navíc to má výhodu, že se dostanete i tam, kam autobusy (nebo normální lidi s autem) vůbec nejezdí. Ať už pojedete z kteréhokoli koutu republiky, čeká vás úmorná celodenní jízda přes Německo. Pak máte na vybranou - buď se vydat na sever některým z trajektů, nebo jet přes dánské mosty.

Většina trajektů vyráží z Rostocku a dá se jimi přeplavit nejen do Švédska, ale už přímo do větších norských měst, jako je Bergen, Stavanger nebo Oslo. Taková plavba je však již delší (8-16h) a také značně finančně náročnější, protože si obvykle musíte pronajmout i kajutu. Hrubé srovnání cen najdete na Direct ferries. Ale nevěřte jim úplně.

Pak zbývají ještě mé oblíbené krátké plavby - tím myslím 3-4 hodiny. Můžete plout z Dánska do Norska (Hirsthals-Kristiansand/Langesund/Larvik, a další...), cena mimo sezónu se pohybuje pod 3.000 kč, v sezóně to bude asi vyšší. Druhá krátká varianta je z Německa do Švédska. Tam mám "oblíbenou" trasu z Rujány: Sassnitz-Trelleborg. Je to nejrychlejší, cena se od roku 2011 drží kolem 4.000 kč za dva lidi a auto.

Jako poslední varianta pak zbývají mosty. Přes ty jsme jeli v červenci 2013 při naší cestě po jižních národních parcích Norska. Když k mýtu za mosty připočtete i projetý benzín a únavu po celém dni stráveném v autě, cenově to vyjde zhruba stejně jako trajekt.

Kvůli pracovním povinnostem vyrážíme až po poledni. Dálnice kolem Hamburku je zavřená, takže to objíždíme po silničkách. Do Dánska přijíždíme nad ránem a než se dostaneme k mostům, dokonce už je i světlo. V jedné části se silnice noří pod povrch a vede pod mořem. Půl dne se ještě vlečeme přes Švédsko, než konečně přejíždíme hranice do Norska.

S tím se pojí další mýtné - za norskou dálnici. Je to jedna z nejdražších evropských zemí na dovolenou a mýtné se platí za každou blbost - všechny dálnice, různé úseky rychlostních silnic, tunely, mosty... Mají tu systém autopass krabiček, který se nám už pár let daří úspěšně obcházet (poprvé jsme o něm ani nevěděli), ale je vás, zda si to lajznete či ne.

Jelikož jsme jeli celou noc i většinu dne, jsme už úplně hotoví, takže zajíždíme do lesa a stavíme stan na zdejším odpočívadle. Usínáme jako nemluvňátka a čerpáme síly na další den, kdy se plánujeme podívat do Osla.