Rumunsko - 5.den: Jezero v sopečném kráteru, parking koní před hospodou a přejezd k bahenním sopkám

Ráno u nás zastavilo auto, až jsme se na chvilku zalekli, že si přeci jen někdo jde stěžovat, že tu kempíme. Hned vzápětí nás však vyvedl z omylu lehce podnapilý Rumun, který se vypotácel ze svého auta a začal nám podávat ruce, že se jmenuje d-ž-g (víc si nepamatuju), že jeho žena je Maďarka a on Rumun a... a víc toho anglicky neuměl. Nakonec jsme pochopili, že se nás ptá na cestu k jeskyni, tak jsme mu ji vysvětlili a šli balit stan. Ještě než jsme stačili odjet, projel kolem nás speleolog, co nás včera provázel jeskyní, a mával na nás. Čápi na lese už nebyli.

Jeli jsme zase pěknou štreku, až jsme našli závoru před St. Ana Lake, což mělo být jezero v zatopeném kráteru. Bohužel to o dost líp znělo, než nakonec vypadalo. Turisté mají možnost rozhodnout se, zda zaplatit menší obnos za parking a dolů k jezeru sejít pěšky, nebo jet až k němu a zacálovat dvakrát tolik. Vědět, co nás čeká, asi bychom rovnou odjeli pryč a ušetřili si cestu do kopce i peníze. Jezero totiž stálo za houby. Nejkrásnějším prvkem v okolní krajině se tak místo St. Ana lake stal tenhle chrnící hafan :)

---

Jezero bylo zklamání - nepochopitelná spousta turistů, po někdejší sopečné činnosti ani památky a samotné jezero bylo prostě... jezero.

Dalším cílem naší cesty se tak staly bahenní sopky - zastávka, na kterou jsem se v Rumunsku těšila úplně nejvíc. Ochutnali jsme jeden hodně minerální pramen v domnění, že je to voda - až po napití nám došlo, proč se na nás Rumuni tak divně koukali, když jsme si to k prameni štrádovali s pětilitrovkou :)

U vyhlídky na přehradu jsme si dali malou pauzu a šli se na most kochat krajinou. Asi tu moc neupouštějí vodu, protože z hladiny trčely zatopené stromky.

Než jsme večer dorazili k sopkám, samozřejmě jsme se několikrát ztratili. V duchu přejezdového dne vám udělám menší virtuální prohlídku rumunských silnic a místních venkovských poměrů. Začneme zlehka takovou normálně děravou silnicí...

...a hromádkou, která má výše zmíněné díry nejspíš zaplnit, ale místo toho zabírá 2/3 silnice...

...pokračovat budeme parkováním aut ve výškách...

...a parádními koňskými povozy, kterých tu jezdí skoro stejně, jako aut...

...které občas napříč blokují celou silnici...

...hromadně parkují před hospodou...

...anebo za tím obřím nákladem nejsou ani vidět.

Kolorit krajiny dokreslují místní pasáčci ovcí nebo domorodci ležérně pasoucí koníka před barákem...

Další rumunskou klasikou je taky vedení krav domů z pastvy - v... košili?

Kdo mi prozradí, co znamená ta horní značka, ten dostane odměnu ;)

Večer kempíme kousek od sopek - vypadá to tu trochu jako v hobitíně, kolem příjemná zelená zvlněná krajina. A zítra nás konečně čekají bahenní sopky!